V České republice vzniká nová edukační on-line platforma zeleznezdravi.cz sdružující odborníky, ale i zájemce z řad veřejnosti s cílem poukázat na stále častější zdravotní problém české populace, kterým je nedostatek železa. Výskyt chudokrevnosti, tzv. anémie, z nedostatku železa je v České republice nejčastější krevní chorobou, postihuje až 20 % žen, přibližně 5 % mužů a vyskytuje se i u dětí. Platforma chce vzdělávat všechny zájemce o tuto problematiku a nabízet jim odborné informace o tom, jak anémii předcházet či jak rozpoznat její příznaky, zahrnuje doporučení na vhodnou stravu bohatou na železo a přináší pravidelná doporučení od předních expertů.
Co je anémie?
Železo je jednou z nejdůležitějších minerálních látek, díky které se v našem těle tvoří červené krvinky. Jeho deficit v organismu se nemusí projevit ihned, je ale vhodné pozorovat signály, které jej naznačují. Dlouhodobý nedostatek železa může vést ke zdravotní komplikaci známé jako anémie. „Únava, nevýkonnost, bolesti hlavy, dušnost, bušení srdce, vypadávání vlasů… i tak se může projevovat anémie z nedostatku železa,” říká MUDr. Jitka Koppová. Mezi další časté projevy anémie patří závratě, pálení jazyka, popraskané ústní koutky, křehké nehty, studená chodidla a dlaně, syndrom neklidných nohou, poruchy spánku a paměti, snížená imunita či snížená funkce štítné žlázy. Ne všichni pacienti s nedostatkem železa mají již anémii, tudíž nemusí mít výše uvedené příznaky rozvinuté v plné míře. Mohou být ale unavenější, s menší tolerancí námahy.
Anémie nejčastěji postihuje ženy během menstruace, anebo v průběhu těhotenství, pak i při samotném porodu a po celé období kojení. Průměrná denní potřeba železa je u menstruujících žen 15 mg a u těhotných žen se dokonce jedná až o trojnásobnou dávku. U mužské populace je nejčastěji na vině genetika, nekvalitní strava, nedostatečné vstřebávání železa, obezita nebo prodělané zranění s vysokou ztrátou krve. Náchylnost k anémii mohou mít ale i profesionální sportovci. Průměrná denní potřeba železa u mužů je 5 mg. Riziko onemocnění ale existuje rovněž v dětském věku, zejména od 6 do12 měsíců života a do 5 let.
Obsah železa v těle je možné zjistit na běžné lékařské prohlídce na základě odběru krve. Lékař většinou doporučí správnou dietu a při potvrzení anémie zvolí účinnou léčbu.
Jak na anémii?
Klíčový je vhodně složený jídelníček, železo totiž primárně přijímáme stravou. Vysoký obsah železa má např. červené maso, vnitřnosti, ryby, drůbež, dále zelená zelenina, vejce, mléko a luštěniny. Důležitým zdrojem jsou také ořechy, sušené houby, obiloviny, sušené ovoce a hořká čokoláda. „Co se týče železa z živočišných produktů, naše tělo ho dokáže vstřebat přibližně z 30 %, u rostlinných produktů je to pouze asi 10 %. Ačkoliv rostlinné produkty často obsahují více železa než ty živočišné, je pro naše tělo jeho forma velmi obtížně využitelná,” vysvětluje MUDr. Jitka Koppová. Z tohoto důvodu je tedy vhodné potraviny bohaté na železo kombinovat s vitamínem C, který podporuje jeho vstřebatelnost, doporučuje se častější konzumace rajčat, červené papriky, zelí, citrusů či růžičkové kapusty. Vegani, kteří nekonzumují živočišné produkty, musí o to více zařazovat potraviny bohaté na železo a vitamín C. Doporučují se sušené houby, pšeničné otruby, droždí, dýňová a slunečnicová semínka, luštěniny, ovesné vločky, sušené ovoce, zelená zelenina a další. Nicméně v některých případech pouze pestrá strava nestačí a anémie se i přesto objeví.
Anémie ve světě
Uvádí se, že na celém světě mají nedostatek železa přibližně dvě miliardy lidí, z nichž nejméně polovina trpí anémií. Afrika a části Asie se na těchto statistikách podílejí z více než 70 %, severní Amerika oproti tomu jen z 1–2 %. V rozvojovém světě je výskyt anémie mnohem častější, vyskytuje se až u dvou třetin tamní populace. Na onemocnění se kromě nedostatku železa v potravě podílí i častější či špatně léčená onemocnění způsobující krvácení, parazité a rovněž častá těhotenství a porody.